Význam a působení zelených fasád

Zeleň je zásadní složkou městského prostředí a přirozenou protiváhou stavebních hmot a komunikací. Zelené fasády mají minimální půdorysné nároky a umožňují začlenit vegetaci i do husté zástavby, kde již není prostor pro zeleň v terénu.

Zelené fasády a městské mikroklima

Jedním z nejvážnějších problémů současných měst je jev městských tepelných ostrovů (Urban Heat Islands – UHI). Je způsoben akumulací tepla v betonu, asfaltu a dalších površích s nízkou odrazivostí (albedo) a nedostatkem propustných a zelených ploch. Termovizní měření v Praze a dalších evropských městech prokazují rozdíl mezi teplotou zastavěných částí a okolní krajinou 3–8 °C ve dne a až 12 °C v noci. Následkem je zvýšená potřeba klimatizace, která dále zvyšuje energetickou spotřebu i produkci tepla.

Nepropustné povrchy brání vsakování a výparu vody, čímž se snižuje vzdušná vlhkost a zhoršuje proudění vzduchu. Zvyšuje se prašnost i koncentrace škodlivin, což negativně ovlivňuje zdraví obyvatel. Zeleň působí jako přirozený regulátor teploty – výparem ochlazuje, stíní a zachycuje prach i hluk.

V podmínkách, kde nelze rozšiřovat parky či stromořadí, nabízejí zelené střechy a fasády účinný způsob, jak doplnit městskou vegetaci bez nároku na terénní plochy.

Obrázek: Tepelný ostrov města – schéma Obrázek: Tepelný ostrov města je patrný také na mapě zón mrazuvzdornosti

Význam pro společnost

Zelené fasády přispívají k ochlazování měst a zlepšení kvality ovzduší. Vegetace stíní, snižuje odraz tepla a prostřednictvím transpirace zvlhčuje suchý městský vzduch. Na listech dochází k depozici emisí oxidů dusíku (NOₓ), síry (SOₓ), oxidu uhelnatého (CO), těkavých organických látek (VOC) i jemného prachu (PM₁₀).

Zeleň zlepšuje mikroklima, zvyšuje vzdušnou vlhkost a přináší psychologický i estetický přínos – studie prokazují, že přítomnost rostlin snižuje stres a zvyšuje spokojenost obyvatel. Fasády s vegetací rozbíjejí monotónnost zástavby a napomáhají orientaci v prostoru.

Zelené fasády podporují biodiverzitu. Kvetoucí druhy poskytují pyl a nektar opylovačům, pnoucí dřeviny slouží jako úkryt a hnízdní prostor ptákům (např. kos černý, zvonek zelený, drozd zpěvný, střízlík obecný). Ve městském prostředí vytvářejí vegetační koridory spojující izolované parky a zvyšují tak ekologickou stabilitu sídel.

Obrázek: Energetická bilance slunečního záření dopadajícího na vegetaci

Význam pro majitele a uživatele budov

Zelené fasády zlepšují energetickou bilanci budov – v létě snižují přehřívání, v zimě mohou omezovat tepelné ztráty.

Výzkum University of Maryland (2012) prokázal, že v pokusných objektech se zelenými fasádami (Vitis riparia) byla vnitřní teplota v letním období o 4 °C nižší než u holých stěn (29 °C oproti 33 °C).
Měření v Kolíně nad Rýnem potvrdilo, že teplotní rozdíly mezi dnem a nocí na fasádě pokryté vegetací činily pouze 10–13 °C, zatímco u holé stěny až 35 °C.

Rostlinný porost vytváří tepelně-izolační vrstvu, která tlumí denní i noční výkyvy teploty a chrání stavební materiály před UV zářením a působením polutantů. Podle zahraničních studií se životnost fasády porostlé pnoucími dřevinami může prodloužit až trojnásobně.

Stálezelené druhy, jako Hedera helix, zvyšují v zimě tepelný odpor stěn a snižují únik tepla. Zelené fasády rovněž zlepšují akustické poměry – struktura listů a větví rozptyluje a pohlcuje hluk.

Další přínos spočívá v ochraně před vandalismem (porost nelze snadno posprejovat) a v přínosu pro certifikace udržitelných budov – systémy LEED® a BREEAM započítávají vegetační fasády do hodnocení environmentální kvality.

Obrázek: Infračervená fotografie demonstrující termoizolační působení břečťanu