prekryti
  1. Domů
  2. Zelené fasády
  3. Vertikální zahrady

Vertiální ozelenění vázané na fasádu (vertikální zahrady)

Ozelenění fasád pomocí vegetace spojené s terénem (pnoucími dřevinami) není možné na všech plochách, které by měly být v městských oblastech ozeleněny. Důvodem může být nedostatek místa pro výsadbu nebo výška budovy. Tento problém je možné řešit aplikací vegetace přímo na fasádu. Všechny systémy ozelenění vázané na fasádu mají společné to, že umožňují ozelenění fasády v jakékoli výšce a šířce a některé lze kombinovat i s dodatečnou tepelnou izolací. Výhodou je i větší pestrost a tvůrčí svoboda, nevýhodou jsou řádově vyšší náklady na realizaci i údržbu.

 

    1. Rozdělení vertikálních zahrad

Systémy osázení svislé (vertikální) plochy:

  1. systém policový,
  2. systém modulární (kazety, substrátové desky, koryta),
  3. systém plošný (textilní, textilně substrátový).

 

 

 

Obrázek: Schematické znázornění systémů vertikálních zahrad

      1. Policový systém

Policové systémy řeší problém malými horizontálními plochami – policemi (římsami, „balkóny“), na kterých jsou umístěné nádoby s rostlinami a kterými pokrývá fasádu. Nádoby mívají větší rozměry a vegetaci policového systému tvoří nejčastěji relativně (vztaženo k ostatním systémům) vzrůstnější dřeviny. Častá je kombinace vzpřímeně rostoucích druhů s druhy převislými, čímž se nejlépe dociluje efektu pokrytí stěny. V nádobách lze efektivně uplatnit i pnoucí rostliny a spojit výhody vertikální zahrady se schopnostmi pnoucích rostlin.

Policovému systému musí být přizpůsobený skelet stavby již při její výstavbě a musí se s ním počítat už v projektu stavby. Dodatečná realizace nosného systému je obtížná až nemožná.  Stavba je zatížena velkou hmotností. Nosnou konstrukci policového systému mohou tvořit široké římsy přístupné pouze pro údržbu, může mít ale i podobu balkónů a lodžií.

Velikost nádob musí odpovídat použité vegetaci, přičemž se předpokládá velký podíl dřevin – keřů, eventuelně i malých stromů. Nádoby je vhodné volit z trvanlivého, pevného, ale lehkého materiálu.  Vhodné jsou nádoby dvouplášťové, u kterých je menší riziko přehřívání substrátu vlivem slunečního záření. Samozřejmostí je dobrá drenáž a odvod přebytečné vody. 

U nádob na římsách běžně nedostupných uživateli nemovitosti musí být bezpodmínečně vyřešena automatická závlaha a přihnojování a systém musí být doplněný o čidla signalizující poruchu zavlažovacího systému (ucpané kapkovače, porušené potrubí apod.). Automatická závlaha by měla být součástí  i u nádob na balkónech a lodžiích. Menší nároky mohou být kladeny na kontrolní čidla. Systém je mimořádně náročný na zavlažování a použití pitné vody z řadu by bylo nejen velmi drahé, ale také by bylo zcela popíralo účel vertikální zahrady jako ekologicky prospěšného projektu. Pro závlahu je proto nezbytné realizovat alternativní zdroj závlahové vody. U běžně nepřístupných nádob na římsách musí být vyřešen přístup a bezpečnost údržby (zádržné systémy apod.).

 Obrázek: Policový systém s pnoucími dřevinami

      1. Modulární systém

Modulární systémy tvoří moduly nejrůznějšího provedení upevněné na stabilní kostru. S výjimkou nejmenších realizací (např. bylinková stěna na rodinném domě apod.) musí být součástí systému i automatická závlaha a přihnojování. 

U lehčích systémů s menšími moduly je možné ukotvení základní kostry pouze ke stěně. Konstrukce se ukotvuje ve více bodech a kotevní prvky  a jejich počet musí odpovídat hmotnosti celého osázeného systému se substrátem nasyceným vodou a nosnosti stěny. Předpokladem jsou odpovídající stavebně-technické vlastnosti stěny, které musí ukotvení umožňovat. U zateplené fasády je u každého kotevního bodu nutné řešit utěsnění otvoru a vznik tepelného mostu.

U těžších systémů s většími moduly, nebo u málo únosných stěn, může být kostra ukotvena v zemi na samostatných základech. Zcela bez ukotvení ke stěně není možné postavit ani samostatně stojící konstrukci, vždy je ji třeba ukotvením ke stěně zajistit proti pádu.

Moduly mohou tvořit:

 

 

 

        1. Koryta a květináče

Koryta a květináče jsou menší obdobou policového systému, kdy jsou jednotlivé menší vegetační nádoby upevněné na základní kostře, která není součástí skeletu stavby, ale je realizována samostatně a může tedy být na stavbu instalována i dodatečně. Koryta i květináče jsou ke kostře upevněny tak, že tvoří patra a povrch substrátu je vodorovný, nebo jen mírně skloněný. Pro výsadbu do koryt a květináčů se používají převážně trvalky, v případě větších koryt i malé keře a polokeře, často převislého růstu.

V korytech lze efektivně uplatnit i pnoucí rostliny a spojit výhody vertikální zahrady se schopnostmi pnoucích rostlin.

Obrázek: modulární systém koryt

 

        1. Kazety

Kazety jsou větší celky různé konstrukce vyplněné substrátem a osázené rostlinami. Lišit se mohou použitým substrátem a konstrukcí obalu.

Sypký substrát by měl být převážně minerální, s malým obsahem rozložitelné organické složky, která způsobuje objemovou nestabilitu substrátu (substrát „ubývá“ a sesedá se). Základ sypkého substrátu by měly tvořit lehké porézní a dlouhodobě stabilní materiály schopné absorbovat vodu a se schopností poutat živiny. Důležité je i zrnitostní složení substrátu.

Konstrukce kazet musí odpovídat použitému substrátu. U sypkého substrátu je obtížné vytvořit  otevřenou svislou stěnu, ze které by substrát nevypadával. Možné je několik způsobů řešení:

Závlaha rostlin v kazetách se řeší nejčastěji pomocí kapkovačů. Samozřejmostí je řádné odvodnění a odvedení přebytečné vody.

 

Obrázek: kazetový substrátový systém

 

        1. Substrátové desky

Substrátové desky tvořené vláknitým substrátem umožňují upevnění substrátu překrytím mřížkou, která umožní výsadbu rostlin, jejichž spon není omezený předem vytvořenými otvory.

Systémy uplatňované v praxi jsou velmi rozmanité a v některých případech je nelze do uvedeného schématu jednoznačně zařadit. 

 

Substrátové desky jsou tvořené vláknitým substrátem umožňují upevnění substrátu překrytím mřížkou, která umožní výsadbu rostlin, jejichž spon není omezený předem vytvořenými otvory. Vláknitým materiálem jsou rašeliníky a minerální vlny. 

Optimální výška substrátových desek je, podobně jako u kazet, kolem 50 cm, při větší výšce je vlivem gravitace substrátová deska nerovnoměrně saturovaná vodou, která vlivem gravitace stéká do spodní části a vrchní část přesychá.

Závlaha substrátových desek se řeší nejčastěji pomocí kapkovačů.

 

 

      1. Plošný systém

Plošný systém je tvořený souvislou textilní konstrukcí s „kapsami“ pro jednotlivé rostliny. Plošný systém může být zcela bez substrátu podle vzoru Patrica Blanca, nebo může být textilie doplněná substrátem (systém textilně substrátový).

        1. Bezsubstrátový systém

funguje na principu hydroponie a tvoří ho izolační nepropustná deska, nejčastěji plastová, na které je ve dvou vrstvách upevněná vysoce nasákavá netkaná textilie. Vrchní vrstva textilie má proříznuté otvory, kterými se mezi obě vrstvy textilie vkládají rostliny. Mezi textilie je vložená kapkovací hadice, kterou je přiváděn živný roztok, jenž stěnu udržuje neustále vlhkou. Výhodou tohoto systému je velmi nízká hmotnost a relativně jednoduché zhotovení. Výhodné je také to, že se kořeny rostlin mohou mezi vrstvami textilie volně rozrůstat do velké plochy. Velkým problémem v našich klimatických podmínkách je promrzání systému v zimě, voda i v zimě sublimuje a systém vysychá, při tom ale závlaha za mrazu není možná.

Obrázek 70: Bezsubstrátový systém v létě

        1. Textilně substrátový systém

je tvořený opět izolační nepropustnou deskou, na které je upevněná textilie s kapsami vyplněnými substrátem. Pěstebním médiem je zde substrát a textilie s kapsami nahrazuje pěstební nádoby modulárního systému. Kapsy mohou být naplněny jak sypkým substrátem, tak substrátem vláknitým. Systém musí být opět doplněn kapkovou závlahou. Výhodou tohoto systému je nízká hmotnost, jen o málo větší než v případě čistě textilního provedení. Zhotovení je také relativně jednoduché. Nevýhodou je omezení kořenového prostoru kapsami a je dobré, pokud sešití textilií umožňuje alespoň horizontální propojení kapes. Substrát v kapsách je schopný udržet i v zimě alespoň minimální vlhkost a zlepšuje podmínky rostlin v mrazivých dnech.

Obrázek 71: Bezsubstrátový systém v zimě

 

 

Webové stránky vznikly v rámci projektu Zelenestrechy.info – webový informační portál pro ozeleňování střech, který byl podpořen Ministerstvem životního prostředí. Webové stránky nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.