Právní rámec v ČR
Vertikální zahrady podléhají požadavkům na:
- statiku (zásah do konstrukcí/únosnost),
- požární ochranu (materiály systému, vegetační složka, zimní vysychání),
- místní regulace (památková péče, vzhled lokalit),
- vodoprávní a kanalizační pravidla (odběr/odvod závlahové vody).
Zelené fasády jsou ukotveny v usnesení vlády ČR ze dne 13. září 2021 č. 785 o aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, kde se mimo jiné uvádí, že „Sídelní zelená infrastruktura a propojení dešťového odtoku ze zpevněných ploch se sídelní zelení, společně s extenzivními zelenými střechami, ozeleněnými fasádami z popínavých rostlin a udržitelným odvodňovacím systémem (hospodaření s dešťovou vodou) generuje mnohé ekosystémové služby na lokální úrovni, zejména regulaci mikroklimatu a s tím spojené ochlazování městského prostředí a celé sídelní krajiny. Tato zelená infrastruktura může zároveň sloužit k adaptaci na další rizika spojená se změnou klimatu a dále pro rekreaci, obohacení biodiverzity, čištění vzduchu a zadržování vody “.
Zeleň spojená s volnou půdou (pnoucí dřeviny)
Pnoucí (popínavé) rostliny nepotřebují k samotné výsadbě na vlastním pozemku u fasády vlastního objektu žádné povolení. Na hranicích pozemků je třeba dbát sousedského práva, které upravuje především občanský zákoník (§ 1013 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.). Problémem by mohly být například rozdílné vlastnické poměry k pozemku a ke stavbě. V případě spoluvlastnictví (společenství vlastníků, družstevní budovy) vyžadují právní předpisy obvykle souhlas dvou třetin spoluvlastníků. Nejdůležitější právní úpravu lze nalézt opět v občanském zákoníku v části třetí (§ 976 - § 1720).
Takto lze ale realizovat pouze výsadbu těch druhů, které nepotřebují žádnou opěrnou konstrukci a udrží se na fasádě samy. V případě druhů, které vyžadují pro svoji oporu nějakou opěrnou konstrukci, je třeba zvažovat zásahy do stavby z hlediska statických poměrů, z hlediska vlivu opěrné konstrukce na ochranu budovy před bleskem a z hlediska požární ochrany.
Z hlediska statických poměrů je třeba zvažovat nejen zatížení hmotností rostlin a hmotností opěrné konstrukce, ale také dynamické zatížení větrem, které často významně převyšuje statické zatížení hmotností rostlin a konstrukcí. Zejména u vyšších budov a rozsáhlých opěrných konstrukcí může být potřebné posouzení opěrné konstrukce statikem.
Ochranu budov před bleskem upravuje ČSN EN 62305 a z pohledu této normy mohou být významné kovové opěrné konstrukce, jejichž instalaci je pak potřeba posoudit odborně způsobilou osobou
(§ 10 vyhlášky č. 50/1978 Sb.).
Z hlediska požární ochrany mohou být významné naopak opěrné konstrukce z hořlavých materiálů (především dřevěné). Problematika požární ochrany je řešena zákonem o požární ochraně
č. 133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů, navazujícími vyhláškami (23/2008 Sb., 268/2011 Sb., 246/2001 Sb.), nařízením vlády k provedení zákona o požární ochraně č. 172/2001 Sb.
Na možnosti instalace opěrné konstrukce a použití pnoucích dřevin mohou mít také vliv místní předpisy týkající se například památkové péče, či speciálních požadavků na zachování architektonického rázu lokality.
Zeleň nespojená s volnou půdou (vertikální zahrady)
Vertikální zahrady většinou představují zásadnější zásah do stavebních konstrukcí a jejich závlaha vždy představuje nějakou formu nakládání s vodami, dále je třeba zvažovat zásahy do stavby z hlediska statických poměrů a z hlediska požární ochrany.
Z hlediska nakládání s vodami půjde obvykle o tzv. obecné nakládání, ke kterému není potřeba souhlasu nebo povolení. Přesto je nutné připomenout ustanovení § 5 vodního zákona, kde se uvádí, že „každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání dle podmínek stanovených zákonem o vodách a dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními předpisy“.
V případě odběru vody z veřejného vodovodu může být problém s omezením množství odebírané vody, zejména při jejím nedostatku, ale také naopak odvádění přebytečné závlahové vody do kanalizace. O této problematice se více dočtete v záložce "Závlahová voda", kde jsou uvedeny informace dle Metodiky ozelenění fasád (S. Burian a kol.,2022)
Z hlediska statických poměrů je zřejmé, že se instalace vertikálních zahrad pochopitelně vždy bude dotýkat zásahu do stavebních konstrukcí a problematiky jejich únosnosti. Statické posouzení tedy bude (až na výjimky) vždy nezbytné.
Z hlediska požární ochrany záleží na konstrukčním systému vertikální zahrady. Vlhký minerální substrát hoření nepodporuje. Vlastní konstrukce vertikálních zahrad jsou v řadě případů zhotoveny z nehořlavých materiálů, uplatňují se ale také plasty a syntetické textilie. Jednotný pohled chybí na vlastní vegetaci, živé rostliny obsahují v pletivech velké množství vody. Obavy mohou být z uschlých zbytků vegetace, zejména mimo vegetační období. Posouzení z hlediska požárních předpisů proto může být požadováno.
(Více informací o ČSN naleznete v záložce "Substráty", kde jsou uvedeny informace dle Metodiky ozelenění fasád (S. Burian a kol.,2022)
Rovněž je v případě vertikálních zahrad třeba respektovat místní předpisy týkající se například památkové péče, či speciálních požadavků na zachování architektonického rázu lokality.
